30. Milý Jyrki (počtvrtý)
Doufám, že si uvědomuješ, co jsi právě udělal. Asi jo, a asi tě to netrápí, ale proč? Je to kvůli tomu, co se tehdy stalo Tittě, že se zranila? Nebo jsi prostě divnější, než jsem si myslela? Nechtěla jsem se tě na to ptát, protože se furt bojím, že ti ublížím, a nechci se na to ptát ani Tuiva, protože mi to jaksi vůči tobě nepřijde fér. Odmítl jsi životní šanci, víš to? Už znovu nepřijde. Nikdy. Jseš mamlas.
Myslela jsem si, že tě tak nějak všichni ignorujou, jak sis asi přál, proto mě překvapilo, když k tobě Kevät zamířil. Zrovna mi vysvětloval detaily nějaké trasy mimo Aletaso, kam jsme měli jít jezdit, protože aletaský dráhy jsem prostě znala až moc důvěrně, ale hned, jak tě viděl, mi naznačil, ať počkám, a skoro se za tebou rozběhl. A protože mě fakt zajímalo, co ti chce říct, přiblížila jsem se k tobě taky. Mýmu trenérovi to asi nevadilo, sotva na mě pohlídl.
Trénér: Järvinene! (Trhl jsi sebou) Ne, neboj se. Budu ti říkat Jyrki, hm?
Něco v jeho tónu bylo jiný, než jak mluvil se mnou. Byl mnohem laskavější. Byl laskavější ke klukovi, kterýho neznal, než ke mně. Nemůžu říct, že by mi to bylo jedno, když jsi o to očividně navíc absolutně nestál.
Trenér: Ok, tak k věci. Víš, Yö je hvězda, ale ty seš taky dost dobrej. Sledoval jsem tě při těch posledních několika závodech. Kdybys moc chtěl, tak bys ji možná i porazil. Víš to, že jo?
On ti složil velký kompliment, a ty jsi jenom pokrčil rameny. Kéž bys věděl, jak málo Kevät chválí. To ale bylo jedno. Absolutně jsem netušila, kam míří, než znovu promluvil.
Trenér: Ale přijde mi, že právě to ti chybí, chuť vyhrát. Normálně by mi to bylo jedno, ale Yö míří na vyšší ligu a Aletaso potřebuje novýho psovoda, ke kterýmu by vzhlíželo. A nejsem jedinej, kdo si to myslí. Jeden bývalej závodník během toho minulýho závodu utrousil, že by tě i trénoval, a myslel to nejspíš vážně.
Já (neudržela jsem se): Kdo?
Trenér: Lari Taivainen.
Já: Wow. No, to je velká příležitost. Po tom, co Larimu umřela smečka a on přestal závodit, ještě nikoho netrénoval. Jyrki, je to kluk jenom o něco málo starší než ty, budete -
Jyrki: Já vím, kdo to je.
Já: Slyšels? Chce tě trénovat. Svýho času to byl můj vzor! Je… je všechno, co bych jednou chtěla být. Odvážnej, cílevědomej, miloval svý fanoušky…
Trenér(položil mi ruku na rameno): Myslím, že v tobě vidí sebe, když začínal, Jyrki. Taky trávil všechen čas kdesi v horách jenom se svoji smečkou, ale něco v tom klukovi bylo. Změnil se, otevřel se, aby byl úspěšnej, a tohle je i tvoje cesta.
Ty: A myslíte, že je takhle šťastnej?
Trenér: Jasně že je, vždyť vyhrává! Teda.. vyhrával. Teď jaksi nemá smysl života, ale ty bys mu ho mohl dát.
Ty: Nestojím o to, aby mě někdo trénoval.
Já: Doprdele, proč?! Zas tak dobrej, abys nikoho nepotřeboval, nejsi!
Ty: To si ani nemyslím. Už půjdu.
A pak, pak jsi prostě odešel. Jen tak jsi zahodil do koše všechno, co jsi mohl mít. Kevät je bezva, ale dala bych všechno za to, aby mě trénoval Lari. A ty jenom tak odejdeš. Nechápavě jsem pohlídla na Keväta, ale on jen pokrčil rameny a vrátil se zase k tréninku. Ale nebylo mi to jedno, nedokázala jsem přestat myslet na to, že ti bylo úplně jedno, o co jsi přišel. Ale to nebylo všechno. Pořád mi v hlavě rezonovala ta věta, cos řekl. A myslíte, že je takhle šťastnej? Byla jsem takhle šťastná já, když jsem se snažila o vítězství a neměla čas na nic a nikoho? Zřejmě ano, bylo to tak správně. Ale proč jsem pořád pochybovala?
Zmatená Yö
Komentáře
Přehled komentářů
Z nějakého důvodu mi bylo Keväta líto, když Yö
si pomyslela, že by si přála, aby ji trénoval někdo
jiný :D
Also mi tady Jyrki dost připomněl jednoho mýho
rodinnýho příslušníka :D
Re: .
(Ant, 2. 10. 2022 8:39)Ona by to asi reálně nechtěla, nebo by jí to za chvilku přešlo. Jo, to celkem chápu. :-)
.
(L. , 1. 10. 2022 22:52)